Rodina Kinských
Rod Kinských je starý český šlechtický rod, který se výrazně zapsal nejen do dějin města Chlumce nad Cidlinou, ale i do dějin celého českého národa. Kořeny rodu sahají hluboko do minulosti, až do 13. století - do časů vlády krále Přemysla Otakara I.
Původním sídlem jejich předků byla vesnická tvrz Vchynice u Lovosic, odkud mají i své jméno - Vchynští. To se během staletí přeměnilo na dnešní podobu Kinští. Generace příslušníků rodu se díky svým zásluhám, zdatnosti v hospodaření a službám Českému království postupně domohly vzestupu. Z vladyků se staly rytíři a z nich hrabata a dokonce knížata. Jejich znakem jsou tři kančí kly v rudém poli (v některých pramenech jsou uváděny též vlčí zuby).
RADSLAV VCHYNSKÝ (zvaný též bohatý, nar. 1619) byl jedním z nejvlivnějších mužů Českého království a byl znám jako schopný hospodář. Dosáhl povýšení do panského stavu od císaře Rudolfa II., který potřeboval vlivnou podporu Kinského rodiny. Za třicetileté války se Kinští účastnili bojů na různých stranách.
Oldřich Kinský (na straně protestantské), se účastnil pražské defestrace, kde se aktivně podílel na vyhození císařových úředníků z oken, čímž dle mnoha historiků začala třicetiletá válka.
Jeho bratr VILÉM VCHYNSKÝ byl roku 1628 povýšen do stavu hraběcího a změnil své jméno na KINSKÝ. Byl stoupencem slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna a spolu s ním byl zavražděn v Chebu roku 1634. Další bratr, VÁCLAV, byl přívržencem krále Matyáše a za prokázanou statečnost a velitelské zásluhy při obraně Prahy proti Pasovským mu nový král podstoupil dvě bohatá panství - chlumecké a kolínské.
V polovině 17.století FRANTIŠEK OLDŘICH KINSKÝ - provedl některé stavební změny na starém vodním hradě, který byl hlavním sídle rodiny Kinských. Bohužel mnoho si jich neužil - roku 1699 jako bezdětný umírá a panství přechází do rukou mladšího bratra VÁCLAVA NORBERTA OKTAVIÁNA KINSKÉHO. Hrabě byl velmi majetný a ve snaze zajistit majetek i budoucím generacím, založil na Chlumci rodinné fideikomis. To je nedělitelný majetek, který se dědí podle nástupnického práva. Za jeho panování byl postaven klášter pro mnišský řád piaristů, tzv. Loreta - dnes městské muzeum. S rostoucím vlivem rodiny Kinských bylo potřeba vybudovat reprezentační sídlo. V letech 1721 - 1723 byl vystavěn barokní zámek Karlova Koruna.
František Ferdinand Kinský (1678 - 1741), nejvyšší kancléř Českého království, se již nespokojil s bydlením ve starém vodním hradě a proto se rozhodl vystavět na pahorku nad městem nový zámek. K jeho výstavbě přizval nejlepší odborníky té doby, italského architekta Giovanni Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku.Zámek nese název Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI., který zámek navštívil krátce po své korunovaci na českého krále.
Zámek má ojedinělý půdorys, připomínající královskou korunu. Skládá se jakoby ze čtyř částí - válcového středu a na něj jsou připojena tři nakoso přistavěná křídla, každé o třech místnostech. Zámek je obklopen 20 hektarovým parkem se vzácnými stromy a empírovou oranžerií. Z nedostatku provozních prostor v hlavní budově byly přistavěny dva trakty - Liechsteinský a Tereziánský. Po roce 1850 byl zámek obýván pouze při zvláštních příležitostech. Rodina obývala vhodnější Tereziánský trakt.
Na konci 18. století začala rodina Kinských s chovem jezdeckých a honebních koní. Oktavián Kinský (1813 - 1896) byl spoluzakladatelem Velké pardubické steeplechase (dle vzoru Grand National of Liverpool). Koně z chovu Kinských byly zpravidla prodávány armádě pro jezdectvo. Rodinnou vášeň pro koně dosvědčuje i zámecká sbírka koňských obrazů (mezi nimi jsou i vzácné kousky z dílny bratrů Hamiltonů).
Zdenko Radslav Kinský (1896 - 1975) byl známou osobností v nové Československé republice.Během mnichovské krize vystoupil s deklarací proti okupaci republiky u prezidenta.V důsledku toho byla během války na zámku nucená německá správa. Obnovil též Karlovu Korunu, do které se rodina nastěhovala v roce 1936. Zámeckého života si však moc neužila,protože v roce 1943 zámek vyhořel. Poúnorový režim
zabral Kinským veškerý majetek a přeměnil zámek na muzeum
barokního umění.
Syn Zdenka Radoslava Kinského - Norbert (nar. 1924) po únorových událostech žil s rodinou v Itálii až do roku 1989, kdy mu byl opět umožněn návrat do republiky.
V roce 1992 dochází k restitucím a zámek se navrací do rukou původních majitelů - rodiny Kinských. Muzejní sbírky byly nahrazeny zámeckou interiérovou expozicí, která nahlíží do dějin rodu Kinských a do chovu koní na Chlumci.
V dnešní době jsou majitely již synové zmíněného Norberta - pan Giovanni a pan Pio Kinský dal Borgo.
Bratři založili na Chlumci akciovou společnost - Kinský dal Borgo, která spravuje jejich veškerý majetek v Čechách.
Původním sídlem jejich předků byla vesnická tvrz Vchynice u Lovosic, odkud mají i své jméno - Vchynští. To se během staletí přeměnilo na dnešní podobu Kinští. Generace příslušníků rodu se díky svým zásluhám, zdatnosti v hospodaření a službám Českému království postupně domohly vzestupu. Z vladyků se staly rytíři a z nich hrabata a dokonce knížata. Jejich znakem jsou tři kančí kly v rudém poli (v některých pramenech jsou uváděny též vlčí zuby).
RADSLAV VCHYNSKÝ (zvaný též bohatý, nar. 1619) byl jedním z nejvlivnějších mužů Českého království a byl znám jako schopný hospodář. Dosáhl povýšení do panského stavu od císaře Rudolfa II., který potřeboval vlivnou podporu Kinského rodiny. Za třicetileté války se Kinští účastnili bojů na různých stranách.
Oldřich Kinský (na straně protestantské), se účastnil pražské defestrace, kde se aktivně podílel na vyhození císařových úředníků z oken, čímž dle mnoha historiků začala třicetiletá válka.
Jeho bratr VILÉM VCHYNSKÝ byl roku 1628 povýšen do stavu hraběcího a změnil své jméno na KINSKÝ. Byl stoupencem slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna a spolu s ním byl zavražděn v Chebu roku 1634. Další bratr, VÁCLAV, byl přívržencem krále Matyáše a za prokázanou statečnost a velitelské zásluhy při obraně Prahy proti Pasovským mu nový král podstoupil dvě bohatá panství - chlumecké a kolínské.
V polovině 17.století FRANTIŠEK OLDŘICH KINSKÝ - provedl některé stavební změny na starém vodním hradě, který byl hlavním sídle rodiny Kinských. Bohužel mnoho si jich neužil - roku 1699 jako bezdětný umírá a panství přechází do rukou mladšího bratra VÁCLAVA NORBERTA OKTAVIÁNA KINSKÉHO. Hrabě byl velmi majetný a ve snaze zajistit majetek i budoucím generacím, založil na Chlumci rodinné fideikomis. To je nedělitelný majetek, který se dědí podle nástupnického práva. Za jeho panování byl postaven klášter pro mnišský řád piaristů, tzv. Loreta - dnes městské muzeum. S rostoucím vlivem rodiny Kinských bylo potřeba vybudovat reprezentační sídlo. V letech 1721 - 1723 byl vystavěn barokní zámek Karlova Koruna.
KARLOVA KORUNA
František Ferdinand Kinský (1678 - 1741), nejvyšší kancléř Českého království, se již nespokojil s bydlením ve starém vodním hradě a proto se rozhodl vystavět na pahorku nad městem nový zámek. K jeho výstavbě přizval nejlepší odborníky té doby, italského architekta Giovanni Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku.Zámek nese název Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI., který zámek navštívil krátce po své korunovaci na českého krále.
Zámek má ojedinělý půdorys, připomínající královskou korunu. Skládá se jakoby ze čtyř částí - válcového středu a na něj jsou připojena tři nakoso přistavěná křídla, každé o třech místnostech. Zámek je obklopen 20 hektarovým parkem se vzácnými stromy a empírovou oranžerií. Z nedostatku provozních prostor v hlavní budově byly přistavěny dva trakty - Liechsteinský a Tereziánský. Po roce 1850 byl zámek obýván pouze při zvláštních příležitostech. Rodina obývala vhodnější Tereziánský trakt.
Na konci 18. století začala rodina Kinských s chovem jezdeckých a honebních koní. Oktavián Kinský (1813 - 1896) byl spoluzakladatelem Velké pardubické steeplechase (dle vzoru Grand National of Liverpool). Koně z chovu Kinských byly zpravidla prodávány armádě pro jezdectvo. Rodinnou vášeň pro koně dosvědčuje i zámecká sbírka koňských obrazů (mezi nimi jsou i vzácné kousky z dílny bratrů Hamiltonů).
Zdenko Radslav Kinský (1896 - 1975) byl známou osobností v nové Československé republice.Během mnichovské krize vystoupil s deklarací proti okupaci republiky u prezidenta.V důsledku toho byla během války na zámku nucená německá správa. Obnovil též Karlovu Korunu, do které se rodina nastěhovala v roce 1936. Zámeckého života si však moc neužila,protože v roce 1943 zámek vyhořel. Poúnorový režim
zabral Kinským veškerý majetek a přeměnil zámek na muzeum
barokního umění.
Syn Zdenka Radoslava Kinského - Norbert (nar. 1924) po únorových událostech žil s rodinou v Itálii až do roku 1989, kdy mu byl opět umožněn návrat do republiky.
V roce 1992 dochází k restitucím a zámek se navrací do rukou původních majitelů - rodiny Kinských. Muzejní sbírky byly nahrazeny zámeckou interiérovou expozicí, která nahlíží do dějin rodu Kinských a do chovu koní na Chlumci.
V dnešní době jsou majitely již synové zmíněného Norberta - pan Giovanni a pan Pio Kinský dal Borgo.
Bratři založili na Chlumci akciovou společnost - Kinský dal Borgo, která spravuje jejich veškerý majetek v Čechách.
